Projekt Evropského centra excelence – Nové technologie pro informační společnost a Centra technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu navrhl ATELIER SOUKUP pod vedením architekta Jiřího Opla. Stavbu výjimečnou rozsahem i významem otevřela Západočeská univerzita v Plzni-Borských Polích vloni na podzim.

Vybudování výzkumného centra vyžadovalo preciznost a komplexní myšlení jak ve fázi návrhu, tak při realizaci. Budova se vzájemně propojenými křídly na ploše o rozloze bezmála 23 tisíc m2 vyšla na 533 miliónů korun a pracovat zde bude téměř pět stovek zaměstnanců. Pracoviště má podle rektorky Západočeské univerzity Ilony Mauritzové ambice zařadit se mezi evropskou špičku výzkumu a vývoje.

Objekt se skládá ze dvou oddělených pavilonů, které půdorysně tvoří tvar rozevřeného písmene H. Obě křídla jsou na úrovni parteru propojena společným zázemím, které je zakončeno konferenčními sály. V západním šestipodlažním křídle je umístěno Evropské centrum excelence (Nové technologie pro informační společnost – NTIS). V jeho špičkových laboratořích vybavených unikátními přístroji najdou zázemí odborníci na kybernetiku, informatiku, mechaniku, fyziku, matematiku a geomatiku. Východní křídlo je určeno pro Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu (CTPVV) a bude sloužit výzkumníkům a studentům z Fakulty aplikovaných věd.

3D model jako východisko

Návrh objektu si z důvodu své velikosti i specifické funkční náplně vyžádal rozšíření tvůrčího týmu ateliéru a zavedení nových postupů. „Objekt jsme projektovali ve 3D a do poslední chvíle drželi funkční model, který jsme používali především pro generování kontrolních řezů a pohledů. V pracovních listech Archi- CADu jsme řešili jednotlivé detaily a prostředí 3D jsme využili i pro finální publikaci projektu. Je to naše první stavba o objemu nad 500 miliónů. Pracoval na ní veliký tým lidí, který není tak zkoordinovaný a zkušený v práci ve 3D. Specialisté proto pracovali jen ve 2D na základě xrefů ve formátu dwg. Osvědčila se i funkce Teamwork, kdy na projektu současně pracovalo šest projektantů,“ dodává David Cígler, specialista na počítačové projektování v ATELIERU SOUKUP.

Pro projekt této velikosti by bylo vhodné použít metodiku BIM (jejím základem je 3D model, který lze využít pro automatické generování výkazů stavebních prvků a bilancí ploch, detekce kolizí nebo eliminace chyb). Specialisté ale na tuto formu spolupráce nebyli připraveni. Tento přístup je navíc oproti zažitému způsobu zdlouhavější hlavně v počáteční fázi, kdy je třeba vyprojektovat model se všemi podrobnostmi. To předpokládá i vyšší finanční prostředky. Ideální je proto situace, když investor 3D model s využitím BIM přímo vyžaduje. Výhody ocení v následných fázích projektu, samotné výstavby i provozu objektu. David Cígler upřesňuje: „I tak jsme se hodně naučili. Komplexní projektování na základě 3D modelu chceme dál využívat. Právě jsme dokončili projekt, kde jsme vyzkoušeli plnohodnotné využití Archi- CADu včetně například automatických výpisů prvků. Nyní je třeba provést některé dodatky. Stále funkční model, který máme k dispozici, nám perfektně usnadňuje práci.“

Architektonické a dispoziční řešení

Hlavní vstup do objektu je navržen z jeho severní strany. Zdůrazňuje jej kryté loubí organického tvaru, které slouží i pro chráněné propojení studoven a knihoven. Většina prostor objektu vyžadovala nadstandardní technické vybavení včetně klimatizace. Vstupní hala organicky navazuje na eliptický tvar atria. V parteru se propojují obě křídla, která mají odlišnou výšku. To vše dává celkové hmotě dynamiku.

Prostor funkčně integruje služby pro studenty a vědecké pracovníky. Studovny, knihovny a badatelny jsou v klidové zóně veřejného prostoru, v přízemí se nacházejí těžké laboratoře a další přidružené prostory. Do eliptického tvaru veřejného prostoru jsou orientovány prosklené plochy, které zajišťují přístup plnohodnotného přirozeného světla do interiéru, a to díky řešení i do jeho větší hloubky. Společné foyer ve 2. NP propojuje pavilony a umožňuje přístup do konferenčních sálů, které jsou navrženy s mírnější elevací podle konstrukční výšky.

Na jižní klidovou stranu jsou umístěny kanceláře a lehké laboratoře pro badatele s vlastním sociálním a technickým zázemím. V dalších patrech se nacházejí kanceláře, laboratoře a badatelny. V nejvyšším místě objektu je terasa pro geomatiky, v jejímž středu stojí pilíř GNSS (Globální družicový polohový systém). Střecha nad středovým krčkem je využita jako badatelské pracoviště pro vědu a výzkum. Dlážděné atrium o ploše zhruba 3 500 m2 s fontánou navazuje na budovu. Vodní prvek, jehož hladina je osvětlena, je zpestřením jak venkovního prostoru, tak díky vizuálnímu propojení skrze prosklené plochy i interiéru. Objekt má parkoviště se 155 parkovacími místy.

Konstrukční řešení

Konstrukčním nosným systémem je monolitický železobetonový skelet se skrytými průvlaky. Objekt je založen na pilotech. Vyzdívky uvnitř objektu jsou z cihelných děrovaných bloků. Většinu plochy fasády tvoří lehký zavěšený obvodový plášť se systémem předsunutých hliníkových sloupkových profilů. Střídají se zde prosklené plochy s výplněmi z plných sendvičových panelů. Obvodový plášť je částečně vyzděn z cihelných bloků s kontaktním zateplovacím systémem a omítkou. Na části budovy je použita omítka v imitaci pohledového betonu. Závěsný hliníkový systém spolu s horizontálními žaluziemi a pevnými slunolamy tvoří předsunutou část, která objektu dodává plasticitu a určitý výtvarný rastr v dělení jednotlivých ploch. Moderní prvek skla s pokovenou částí působí odlehčeně a zároveň vyváženě k pevné ploše stěnových prvků.

Materiálové řešení a barevnost

Rastr předsunutých hliníkových sloupkových profilů obvodového pláště budovy plní nejenom funkci slunečních clon, ale i výrazného architektonického prvku. Střízlivá kombinace prosklených ploch, liniových hliníkových prvků a fasádních desek v odstínech od světlé cihlově červené až po tmavě červenou spolu s různými formáty desek i okenních výplní rozehrává nenápadnou hru. Podlažnost objektu je zdůrazněna umístěním vodorovných stínících lamel, které slouží i jako lávka pro základní údržbu objektu. S tímto horizontálním prvkem kontrastuje vertikální formát oken. Konferenční část je v kontrastu s oběma křídly jak hmotovým pojetím, tak materiálovým řešením v kombinaci omítky a pohledového grafického betonu. K pravoúhlému rastru, jenž je doménou hlavních budov, obsahuje navíc oblý organický prvek, a to jak v hmotě samotné, tak v řešení prosklených ploch.

V interiéru střízlivá barevnost i celkové pojetí společných i výukových prostor odpovídají funkční náplni stavby. Jemné barevné akcenty tónovaných nátěrů, vodící linie v dlažbě i rastr akustických podhledů nastavují jasný systém a řád a usnadňují návštěvníkům pohyb a orientaci uvnitř budovy. Konferenční sály působí na prostory tohoto typu a velikosti nezvykle útulně a přívětivě. Dřevěné obložení spolu s konstrukcí sedadel kontrastuje s odstínem koberce a čalounění křesel v modré barvě. Tento akusticky náročný prostor vyžadoval specifické řešení prostorové akustiky, a to i ve foyerech, kde bylo třeba zajistit snížení hluku a jeho šíření.

V konferenčních sálech byly navrženy akusticky pohltivé obklady na stěny a solitérní paravány před okna. Významným prvkem je profilace většinou hladkého a místy perforovaného sádrokartonového podhledu. Panely a obklad s designovým obvodovým rámem se zavěšenými solitérními panely plní současně i funkci výtvarného řešení interiéru. Výzkumné centrum NTIS vzniklo díky finanční podpoře Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Název stavby: Evropské centrum excelence – Výstavba objektu NTIS a CTPVV
Místo stavby: Areál ZČU v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň
Investor: Západočeská univerzita v Plzni
Generální projektant: ATELIER SOUKUP s.r.o., Plzeň
Autor: Ing. Arch. Jiří Opl, spoluautor: Ing. Arch. Jan Trčka
Zhotovitel: OHL ŽS, a.s., Divize 5, České Budějovice
Celkové náklady stavby: 533 mil. Kč

Zdroj: Archinews.cz – 19. 1. 2015 – Karolína Řeháčková