Poutní místo Mariánská Týnice bylo postaveno v poměrně dlouhé době mezi roky 1711 až 1762, kdy bylo posvěceno. Architekt Giovanni Santini navrhl na místě středověkého proboštství velmi promyšlený, ve smyslu konceptu posvátné geometrie, poutní areál. Bohužel nebyl dokončen z důvodu zrušení klášterů Josefem II. Nebyl dokončen východní ambit, který byl pro promyšlenou geometrickou kompozici velmi důležitý. Tato myšlenka byla vnímaná jako podstatná a tak došlo k tomu, že po roce 2010 vznikl záměr, dokončit Santiniho řešení. Areál byl od 2. poloviny 19. století zcela devastovaný, kostelní kopule se zřítila v lednu 1920.
Obnova areálu započala ještě v 80. letech 20. století. Tehdy bylo opraveno proboštství pro muzeum. Fasády navrhl Libor Gabriel ve spolupráci s Janem Soukupem. V roce 1993 byla obnovena východní věž a po roce i západní věž proboštství podle projektu Jana Soukupa. Další pokračování obnovy bylo kolem roku 2000, kdy byla znovu postavena monumentální kopule kostela podle projektu statika Jindřicha Rineše. Ten také vyprojektoval obnovu první severovýchodní kaple východního ambitu.
V roce 2016 se podařilo získat povolení památkových úřadů k realizaci východního ambitu. Vycházelo z předpokladu, že jako materiální obnova částí památky, je stejně možná obnova její myšlenkové konstrukce. Výsledkem bylo překvapivé zjištění, že se „obrátila“ kompozice areálu a to co bylo považováno za zadní část se právoplatně stalo významným průčelím.
Vlastník
Plzeňský kraj
Muzeum a galerie severního Plzeňska MT
Projekt ambitu 2016
Ing. arch. Jan Soukup
spolupráce Ing. arch. Karolína Halusková