Reference

- Františkánský klášter v Plzni a Muzeum církevního umění plzeňské diecéze


Františkánský klášter byl založen zároveň s městem Plzní na konci 13. století a ze všech slohových období se v něm zachovaly prostory. Základem je gotická stavba ze 14. a 15. století s kostelem, křížovou chodbou a kapitulní síní s kaplí sv. Barbory. Nad touto kaplí se nalézá renesanční kaple, ale většina dalších prostor a fasád patří baroku. Týká se to zejména velkého refektáře (jídelny), knihovny, křídla noviciátu a západní části kostela. Zprvu zde žili minorité, které vystřídaly v roce 1460 františkáni, jež zde působili až do známé likvidace klášterů komunistickým režimem v roce 1950. Potom klášter sloužil jako domov mládeže, až byl v polovině 50. let minulého století předán Západočeskému muzeu v Plzni. Po změně režimu v roce 1989 byl klášter vrácen římskokatolické církvi, která v roce 1994 zahájila jeho postupnou obnovu zchátralé stavby.

Architekt Jan Soukup (ještě KPO Plzeň) začal připravovat jeho rekonstrukci pro potřeby Západočeského muzea ještě před rokem 1989. Po navrácení areálu římskokatolické církvi se diskutovalo o využití kláštera. V roce 1994 navrhl autor využít nejcennější prostory pro Diecézní muzeum.

V první etapě byly v západním křídle zřízeny prostory pro farnost u katedrály sv. Bartoloměje, poději se sem nastěhovalo i Diecézní centrum mládeže. Po roce 2000 pokračovaly práce v patře jižního křídla, které slouží potřebám Plzeňského biskupství a v podkroví, kde jsou služební byty pro osoby vedení diecéze a řeholní sestry. Nejvýznamnější a architektonicky nejcennější části byly poskytnuty Muzeu církevního umění plzeňské diecéze, které otevřelo své brány veřejnosti 15. 6. 2012. Rekonstrukcí prostor muzea byla ukončena osmnáctiletá obnova budov kláštera, dále pokračuje jen oprava kostela. Architekt Jan Soukup byl hlavním architektem obnovy a pracovníci našeho atelieru vypracovali všechny potřebné projekty. Jan Soukup, jako iniciátor zřízení muzea byl autorem jeho ideové a architektonické koncepce. Nejbližšími spolupracovníky při obnově byli architekti Jan Trčka a Marek Marovič, hlavní inženýr atelieru Antonín Švehla.

Celá rekonstrukce areálu patřila k náročným úkolům. K nejzajímavějším pracem patřilo:

- obnova fasád, zejména gotických omítek v rajském dvoře a na východním průčelí,
- restaurování barokních skříní knihovny,
- restaurování zdí a výmalby kaple sv. Barbory,
- obnova prostoru nemocnice s kaplí pro zřízení klenotnice,
- zajištění bezbariérového pohybu osob,
- provedení rozvodů sítí v náročných podmínkách historické stavby.

Stavební firmy:
Za dobu obnovy se zde vystřídala řada dodavatelských firem, např. SPOP – OBNOVA PAMÁTEK s.r.o., Plzeň, Silba El stav s.r.o. Plzeň., ARCHKASO s.r.o., Kamenice u Jihlavy, K+B Elektro-Technik s.r.o., Plzeň.

Expozice Muzea církevního umění plzeňské diecéze: EXPO Partners Blovice s.r.o., MENHIR Praha s.r.o., LOTECH DESIGN s.r.o. Praha.

Restaurátorských prací se zhostili: ak. mal. Jiří Rataj, Vladimír Hrubý a restaurátorská skupina ZČM v Plzni.

zpět ...