10 HVĚZD

Revitalizací souboru židovských památek v deseti lokalitách vznikla síť oblastních kulturně vzdělávacích center židovské kultury, které prezentují jedinečné kulturní dědictví České republiky.


Dálniční kaple Smíření

Novostavba první dálniční kaple v ČR na odpočívadle u Šlovic na 83. kilometru dálnice D5 ve směru Rozvadov - Praha.


TECHNOCRANE

Továrna na teleskopické jeřáby pro filmový průmysl byla postavena v letech 2001 až 2005 na Borských polích v Plzni.


NTIS a CTPVV

Výzkumné Evropské centrum excelence NTIS a CTPVV Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity, postavené v letech 2012 - 2014 v Plzni.


PEKASS centrála

Obchodně administrativní, školicí, testovací a skladový objekt firmy PEKASS specializující se na dodávky a servis strojů a zařízení pekáren a cukráren.


Opatství Nový Dvůr


Konverze areálu bývalého hospodářského dvora v Dobré Vodě u Toužimi na trapistický klášter. Probíhá od roku 1999 ve spolupráci s architektem Johnem Pawsonem.


Muzeum církevního umění plzeňské diecéze

Muzeum církevního umění plzeňské diecéze vzniklo v nově upravených prostorách bývalého františkánského kláštera. Kromě stálé expozice jsou přístupné i původní gotické interiéry s freskami z druhé pol. 15. stol. 


Techmania Science Center Plzeň

Moderní interaktivní centrum pro děti a dospělé, kteří mohou objevovat přírodní zákony, říši zvířat, historii průmyslu a techniky nebo energii ukrytou v obnovitelných zdrojích.


Bytový dům Poděbradova

Bytový dům Poděbradova Plzeň, jehož architektura domu se vědomě hlásí k předválečné funkcionalistické estetice.


Klášter Chotěšov

Bývalý ženský premontstrátský klášter založený ve 13. století. Postupná obnovova probíhá od roku 1992. V současné době je klášter využíván převážně ke kulturním akcím.


Planetárium Plzeň

Planetárium je umístěno v restaurované budově č. 56 bývalé kantýny Škodových závodů s unikátní nosnou konstrukcí z dřevěných rámů Hetzer v areálu Techmania Science Center.

Názory

DRUHÁ VĚŽ KATEDRÁLY, SOUTĚŽ A ZVONY

[23.04.2012]
Názor Jana Soukupa na architektonickou soutěž

Záměr architektonické soutěže o dostavbu druhé věže katedrály sv. Bartoloměje v Plzni, stále moji přátelé považují za aprílový žert. Ale není, „visí“ i na webových stránkách Komory architektů. Vím, že píšu o soukromých penězích, ale na druhou stranu o veřejné budově v Plzni v hodnotě symbolu a proto se pouštím do úvahy.
 
Před dvěma sty lety se z Francie postupně rozšířil po Evropě názor, že některé stavby, tak jak se zachovaly, jsou hodnotou s uzavřenou výpovědí o myšlení předků a tuto výpověď je vhodné chránit a již ji neměnit a nedoplňovat. Postupně se k tomuto názoru přidaly i další země včetně naší a dnes tento postoj vyznává skoro celý svět. Samozřejmě to omezuje svobodné rozhodování o těchto stavbách, ale tato skutečnost je vyvažována jedinečností takového kulturního bohatství a prospívá vzhledu našich měst a krajiny, vzdělání a nakonec i třeba turistickému ruchu. Vzhledem k tomu, že tyto stavby tvoří nepatrné procento majetku té konkrétní země, dá se říci, že tento respekt nijak neomezuje kreativitu obyvatel a přináší velké výhody, ke kterým patří i to, že obyvatelé konkrétní země jsou považováni za kulturní. Tento pohled je ale také trnem v oku mnoha lidem, zejména těm s nižším kulturním povědomím a razantním preferováním svých zájmů.
 
Historické budovy mají základní hodnotu, že trvají. Jsou nositeli kontinuity a ty nejlepší se stávají symboly. Plzeňská katedrála se takovou stavbou stala. Její jediná a jedinečná věž nemá konkurenta, nepotřebuje doprovod a svou vertikalitou ukazuje střed plzeňských věcí. Její vykřičník není rozmělněn a oslaben jiným doprovodem. Rozhodnutím našich předků a také šťastnou náhodou se stalo, že druhá věž nebyla realizována a je to tak dobře.
 
Ne, že by se historické stavby nemohly měnit. Docházelo k tomu ostatně v celé lidské historii. Důležitý je však důvod, kterým může být náprava katastrofy, či obyčejná lidská potřeba jiného prostoru pro svůj život. A právě v tom je kámen úrazu. Je bytostně nutné na této jedinečné stavbě něco měnit? Stala se nějaká katastrofa, kostel vyhořel, věž spadla? Potřebujeme druhou věž proto, aby byla naplněna nějaká naše tísnivá potřeba? Nic takového se nestalo, je to jen nápad bez perspektivy, protože podle zákonů naší země a celé civilizované části světa, se nic takového nemůže realizovat. V souvislostech nedostatku finančních prostředků na záchranu stovek historických staveb je to smutný příběh. Ale není to příběh o postoji konzervativců proti kreativcům, je to výpověď o jinak chápaných hodnotách, o potřebě se presentovat, vlastně tady bez rizika, ale s pěknou mediální bublinou. Vítězem této kuriózní akce, nebude sama katedrála, ani město Plzeň, ale kavárny Cross Cafe.   
 
Oč jinak by vypadalo, kdyby se v rámci města kultury vyvinula snaha pomoci kulturnímu rozměru této stavby, například zacelením škod z 2. světové války, kdy jí za obět padly plzeňské zvony, hlas a pýcha města. Největší z pětice zvonů Bárta byl, po svatovítském Zikmundovi, druhým největším zvonem v Čechách. Zachovala se nahrávka jeho hlasu i ostatních zvonů, pořízená před zabavením v roce 1942. Z mohutného zvuku Bárty až mrazí. Co kdybychom se postarali, aby v roce 2015 rozhlaholily plzeňské v monumentální harmonii obnovené zvony?
 
Jan Soukup

zpět ...