PEKASS centrála

Obchodně administrativní, školicí, testovací a skladový objekt firmy PEKASS specializující se na dodávky a servis strojů a zařízení pekáren a cukráren.


Planetárium Plzeň

Planetárium je umístěno v restaurované budově č. 56 bývalé kantýny Škodových závodů s unikátní nosnou konstrukcí z dřevěných rámů Hetzer v areálu Techmania Science Center.


Techmania Science Center Plzeň

Moderní interaktivní centrum pro děti a dospělé, kteří mohou objevovat přírodní zákony, říši zvířat, historii průmyslu a techniky nebo energii ukrytou v obnovitelných zdrojích.


TECHNOCRANE

Továrna na teleskopické jeřáby pro filmový průmysl byla postavena v letech 2001 až 2005 na Borských polích v Plzni.


Opatství Nový Dvůr


Konverze areálu bývalého hospodářského dvora v Dobré Vodě u Toužimi na trapistický klášter. Probíhá od roku 1999 ve spolupráci s architektem Johnem Pawsonem.


NTIS a CTPVV

Výzkumné Evropské centrum excelence NTIS a CTPVV Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity, postavené v letech 2012 - 2014 v Plzni.

Názory

KAŠNY NA PLZEŇSKÉM NÁMĚSTÍ REPUBLIKY

[05.05.2005]
Vždy, když se má v Plzni zbudovat něco nového, narazí to na houževnatý odpor. Snad už obyvatelé města ztratili lidskou zvědavost a touhu objevitelů, snad převážila zkušenost, že každá změna je jen změnou k horšímu...

KAŠNY NA PLZEŇSKÉM NÁMĚSTÍ REPUBLIKY

Vždy, když se má v Plzni zbudovat něco nového, narazí to na houževnatý odpor. Snad už obyvatelé města ztratili lidskou zvědavost a touhu objevitelů, snad převážila zkušenost, že každá změna je jen změnou k  horšímu. Je to nepochybně důsledek špatných zkušeností, nechuť ke změně stávajícího stavu, obava z neznámého, ale také nedostatek velkorysosti a sebedůvěry. Zdá se, že ve stejných kolejích se ubírá i vztah Plzeňanů k návrhu nových kašen na náměstí Republiky.

Především chci konstatovat, že soutěž byla umožněna tím, že jsme se jako autoři vítězného návrhu z roku 1992 (architekti Jan Soukup, Václav Šmolík a Václav Ulč) vzdali autorství těchto kašen, vedeni přesvědčením že je zapotřebí více názorů na výtvarný charakter tohoto významného prostoru města, který nevznikl naráz, ale je výsledkem staletého vývoje. Chtěli jsme, aby náměstí reflektovalo i rozdílné pohledy na jeho výzdobu, než jsou naše. Bylo to naše dobrovolné rozhodnutí a zatím jej nelituji.

Když jsem, jako ostatní v denním tisku, viděl vítězný návrh – ulekl jsem se. Těžko se na první pohled zamilovat do rour, byť zlacených. Je však skutečností, že návrh provokuje a tak provokoval i mně k přemýšlení. Především autor Ondřej Císler zvolil tu nejobtížnější cestu. Vyhnul se oblíbeným nekonfliktním výtvarným kreacím i žánru a neuhnul k líbivosti. Hledal to, v čem tkví originalita našeho náměstí a co může symbolizovat historickou kontinuitu. Jí symbolizuje i to, že zvolil soudobou formu kašen, ne historizující, neboť jen tak se lze pravdivě připojit ke staletému obrazu náměstí.

Návrh kašen tak vychází z monumentality, z velkých rozměrů a ze zjednodušení tvarů až do formy jakéhosi znaku, Ondřej Císler říká ikony. V těch tvarech můžeme vidět cokoli, je to vlastně nepopsaný papír, který odráží naše myšlenky. Zde bych viděl prostor pro zaspytování svědomí kritiků, kteří tak trochu posuzují kašny podle sebe. Ondřej Císler a já také, v těch rourách vidí opravdu heraldické figury plzeňského znaku.

Již více jak sto let trvá roztržka mezi moderním uměním a veřejností. Kolik už jsme toho přečetli o nepochopení, kterého se umělcům dostávalo, až nad tím kroutíme hlavou. To nepochopení však vydatně podporujeme sami a dnes. Osobně mám návrh, postavme kašny podle vítězného návrhu a jejich posouzení nechme našim dětem. Myslím, že se za nás nebudou stydět. Naopak nás pochválí za prozíravost a velkorysost a plzeňské náměstí získá výtvarné dílo, stejně silné a krásné jako je samo.

2. 5. 2005

Jan Soukup, architekt

zpět ...